Důvody sílícího extremistického hnutí nejen v Česku

• Postmoderní společnost. Lidé bez tradičních hodnot jako je Bůh a    morálka,vyprázdněnost duší, touha po extrémních zážitcích.

Proč v minulosti, kdy tyto hodnoty byly daleko více ceněny bylo mnohem více pogromů a pod.- že by lidé byli vždy v dějinách stejní?

• Obrovská xenofobie mezi obyčejnými lidmi

• Romové ( nebo různí cizinci) zneužívají sociální dávky, žijí si lépe než „bílí", jsou to jedním slovem příživníci.

Romové si nežijí lépe než „bílí". Někteří ano, ale stejně tak, jako někteří „gadžové". Pokud chcete zneužívat sociální dávky, máte všichni stejnou příležitost.

Nejdřív si k tomu ale vytvořte podmínky. Podmínky chudoby, gheta, s tím spojené nezaměstnanosti a bludného kruhu nevzdělanosti a tradic.

Romové nikdy nebudou žít jako „bílí" a naopak. Problém je prakticky neřešitelný. Buď budeme žít spolu (cesta asimilace je v demokracii prakticky vyloučená), nebo vedle sebe ve vzájemné toleranci (což může být řešení i na desítky let dopředu).

Důvody zákazu extrémistických stran:

• V první řadě důvody historické

Zákaz některých extrémních stran je politické gesto. V historii většinou zákazy stran nic nevyřešily, ale ukázaly veřejnosti cestu a postoj, kterým by se společnost měla vydat.

V demokracii je ovšem vše ztíženo nastavením zákonů, které se však odvíjí od vůle zákonodárců, potažmo veřejného mínění.

• Demokratická společnost se sama neumí vypořádat s extrémismem

Každá země má nějaké zkušenosti s extrémismem, a i když se snaží vyvolat dojem, že se s ním vypořádává demokraticky, vždy v dějinách platilo, že na hrubý pytel hrubá záplata.

Proto taky má každá demokracie tajné služby.

(Nepomáhá-li ani toto, je třeba vyburcovat veřejné mínění, což jde ale v této věci a v této zemi čím dál tím hůře).

Důvody, proč obce nemůžou zakázat demonstrace extrémistů:

• Extrémisté nevystupují jeko extrémisté.

Ještě nedávno bylo celkem jednoduché zakázat demonstrace stran, jako je Dělnická strana a pod. Otevřeně hlásaly rasistické názory.

Dnes, povzbuzeny nečinností úřadů a poučeny z historie, pod rouškou rovnosti mezi lidmi, údajného sociálního a téměř fyzického útlaku jednoho etnika, přešly k legálnímu politickému souboji a není vyloučeno, že na politickém kolbišti zabodují.

V historii nic nového.

Milan Navrátil, Přerov

1. Jaké hlavní příčiny vidíte za sílícím extremistickým hnutím v ČR? V čem vidíte řešení problémů,které českou společnost trápí a nahrává právě extremistickým postojům?

Růst extremismu je dnes nesen růstem poptávky po rychlých extrémních řešeních dlouhodobě zanedbaných sociálních i etnických problémů. Dnes se přednostně týká romských vyloučených lokalit a ghet, v jejichž okolí je sílící nespokojenost a dlouhodobá frustrace obyvatel, která se může projevit podporou extrémistických politických sil mířících do zvolených orgánů, od parlamentu až po samosprávy. Nečinná nebo nedostatečně činná dosavadní demokratická politika může být doplněna nebo zatlačena extrémním populismem.

Velká očekávání, které vyvolala ministrině Džamila Stehlíková, pokud jde o zahájení integračních programů, nebyla následována skutky, ale útěkem před odpovědností. Nástupce, Michal Kocáb z téže strany Zelených, se sotva stihl zorientovat v situaci a svou funkci opouští s celou vládou. Nový, přechodný kabinet dokonce tento post ani neobsadí! Selhání demokratické a integrační politiky otevírá prostor populismu a extrémistickým řešením, a to dokonce i ze strany místních samospráv, jako v Chomutově.

Platí mimo pochybnost, že většina velkých ghet vznikla za aktivního přispění místních radnic, které mnohdy podporovaly sestěhování sociálně slabých romských rodin a obchodování s jejich bydlením, nečinně přihlížely k zadlužování, lichvě a růstu obchodu s chudobou a sociálním vyloučením. Nyní volají o pomoc vládu nebo přistupují k radikálním krokům, které situaci ještě zhorší. Lidé by si měli klást otázku po tom, co bude dělat rodina, kterou primátorka Řápková připraví o dávky v nouzi, jak se asi bude tato rodina živit? Půjdeme-li výhradně cestou sankcí a represí, nebudeme-li důrazně hledat cestu dopředu, skrze školy a tlak na zaměstnanost, budeme mít extremismus v jeho násilné i politické formě na veřejnosti i ve veřejném životě.

A musím dodat, že tak jak dopadá hospodářská krize na bývalé průmyslové severní regiony, kde je také největší počet romských lokalit, bude narůstat počet lidí, kteří ztratili práci, chtěli by pracovat a nemohou práci najít. Jejich pohled na ty, kdo dlouhodobě nepracují, jsou nezaměstnaní a práci již ani neshánějí, se bude měnit. A romští vůdcové by si měli uvědomit, že je v jejich vlastním zájmu, aby děti a mladá generace chodila do škol, snažila se získat lepší vzdělání a vyhlídky, že samotní Romové se musí snažit překonat své vyloučení a zmírňovat napětí ve společnosti, z kterého extremismus sílí. Bez aktivní spolupráce samotných Romů, jejich organizací a rodin, se dopředu v této hospodářské situaci těžko dostaneme.

2. Měly by být extremistické strany zrušeny, nebo se domníváte,že demokratická společnost se musí umět s extremismem vypořádat sama?



Rozhodně měla být Dělnická strana zrušena, protože dostupných informací a důkazů o jejím extremistickém zázemí a propojení, včetně do Německa, bylo dost. Zákaz by jasně ukázal kde vidíme hranici práva na svobodnou politickou soutěž. Jak by se asi bylo vyvíjelo Československo, kdyby tehdy vláda přistoupila ke zrušení Henleinovy strany? Soudce, který rozhodl proti české vládě a ve prospěch Dělnické strany nehájil právo a politické svobody, ale alibisticky se schoval za „nedostatečné důkazy“. Je to chronická choroba české justice. Ale tento soudce je za další vývoj mimořádně spoluodpovědný, protože jde skutečně o udržení demokracie a práva v této zemi.

3. Domníváte se, že skutečnost, že obce nemůžou či nejsou schopny demonstrace extremistů regulovat či zakázat, může v delší perspektivě vést k legitimizaci extremismu u nás?

Extremismus budou legitimizovat volby, a uvidíme jak se zachová český občan a volič. Obtíže samospráv s regulací extrémistických pochodů se spíše projeví v tom, že v dohledné budoucnosti nemusí policie některé takové akce zvládnout a může dojít k etnickému násilí. Samosprávy musí, kromě zákazů či regulace extrémistických akcí, opravdu vážně přistoupit k řešení problémů sociálního vyloučení, k zahájení integračních programů a získávání veřejné podpory pro tuto politiku. Pokud zůstanou samosprávy jen u represí a restrikcí ztratí brzy půdu pod nohama, protože jim ji vezmou samotní extrémisté. Opakuji, kromě restrikce a represe extremistických akcí, což je nezbytné, je třeba aby se samosprávy pustily do politického boje o veřejné mínění a zahájily skutečná řešení kořenů a příčin růstu etnického napětí a extremismu. V samotném konci jejich nečinnosti je totiž zakódováno, že právě oni budou ve svých křeslech nahrazeni a nahrazeny extrémistickými a populistickými politiky.

Považuji dnes extremismus za velice vážnou hrozbu právě našemu politickému systému, svobodám a pohodovému občanskému soužití na evropském standardu a v bezpečí. Kladu vládě za vinu laxnost, podceňování tohoto rizika a nečinnost, počínaje zelenými politiky, přes nejsilnější ODS až po „křesťanského“ demokrata Čunka.

Nadále však věřím, že těch, kdo si uvědomují hrozby a potřebu trpělivé práce na postupném překonání ghetoizace romských enkláv je většina, že jako společnost vidíme dále a máme spoluodpovědnost za udržení evropských demokratických poměrů u nás, jejichž obnova letos má dvacáté narozeniny. Dělejme maximum, abychom nedopadli tak, jak se v naší historii stalo jak při nástupu nacistické totality, tak o deset let později, při nástupu totality komunistické. Ani já, a věřím, že ani většina odpovědných občanů, Romy nevyjímaje, nemáme chuť z této země utíkat. Je třeba abychom se podle toho také začali chovat a jednat.

Na velikonoční pátek 2009

Dr. Ivan Gabal