1. Sklony k extremistickým řešením jsou bohužel zatím stále zakořeněny v každé společnosti nevyjímaje vyspělé státy. Tyto sklony zůstávájí latentní, dokud jsou proti extremismu zásadně vyhraněné společenské elity. Nedostatečné odsouzení extremistických praktik ze strany těchto elit, nebo dokonce jejich skrytá podpora vede pochopitelně k radikalizaci i jinak slušných občanů. Problém vidím na straně jedné jako problém psychologický - Generace našich rodičů a prarodičů zažily nacistické a bolševické vymývání mozků a jejich charakter byl a je ovlivněn při výchově svých potomků. Na druhé straně je tento problém problém politický - Pokud se volení zástupci lidu jednoznačně proti jakýmkoliv formám xenofobie a fašismu jednoznačně vymezí a nedovolí jejich exkalaci, pak vytvoří ideální prostředí pro to, aby si občanská společnost tento problém vyřešila sama. Výroky, jak geniálně řešil Adolf Hitler hospodářskou krizi, nebo SMS "Es kommt der Tag", ale jistě nejsou tím pravým vymezením se proti extremismu. Na druhou stranu ani zásah proti fašistickým hnutím nesmí být "fašistický". Vše musí jít zákonnou cestou, jinak by to totiž bylo vytloukání klínu klínem. Mnozí jistě s nostalgií vzpomínají, že před rokem 1989 tady žádní neonacisti nebyli, ale všichni víme, že tudy cesta nevede.
2. Myslím, že pokud nastanou zákonné důvody pro zrušení extremistických stran, měl by být brán v potaz ještě jeden důležitý důvod, zda stranu zrušit či nikoliv a to zda je její společenská nebezpečnost vyšší za její existence, než po jejím zrušení. Sledoval jsem vynesení rozsudku nad Dělnickou stranou a myslím, že soud, narozdíl od Ministerstva vnitra, odvedl dobrou práci.
3. Tohle je k diskusi. Je tu nebezpečí ztráty práva na shromažďování. Pokud nejsme schopni jednoznačně prokázat, že se opravdu jedná o nebezpečné extremisty, pak jim raději demonstraci za dostatečné asistence policie povolit. Na druhou stranu si myslím, že u některých extremistů je jejich nebezpečnost prokazatelná a chyba je buď v neschopnosti zastupitelů a nebo v legislativě.
S pozdravem, Petr Sychrava





